Stěhování do Ostravy Poruby na náměstí Družby

Měl jsem to obrovské štěstí, že od dětství až v podstatě do dospělosti mě, spolu s rodiči, vychovávala pětice nezaměnitelných a svérázných bytostí v podobě dědy s babičkou, její sestry s manželem a jejího samorostlého bratra. Strejda se v 70. letech naučil kvůli mně bruslit, teta mi ještě na gymplu vozila přes celou Ostravy sklenku vymačkané pomerančové šťávy a babička nechtěla vařit více než jedno vajíčko, abych „nebyl moc bujny“. A nakonec jsem po nich ještě zdědil krásný byt. Co víc jsem si mohl přát?